Rozhovor s Meg Cabot pro Wordpress

17. dubna 2009 v 18:03 | Elaine |  - Rozhovory a chaty -
Rozhovor s Meg Cabot, který přeložila Elaine je docela nový. Už má něco přes rok, ale i tak. :) Uskutečnil se 21. března 2008 a reportérka se jmenovala Jocelyn Under.
Rozhovor je vážně zajímavý, už jsem ho sama četla celkem dávno. Mluví tam o svých knihách (nečekaně), ale i o osobním životě. ;)
Susannah



__________________
Meg Cabot je slavná, talentovaná a velmi úspěšná spisovatelka tuny knih včetně série Princezniných deníků, série 1-800-Where-R-U, série Mediátora, Hrdinkou snadno a rychle a jiné. Je velmi zaneprázdněná a píše každý rok více knih, než by většina lidí za život zvládla, takže máme velké štěstí, že ji tu dnes máme na rozhovor. Děkuji moc, že to děláš, Meg.
Q: Píšeš tolik knih na rozdíl od jiných spisovatelů, kteří můžou psát jednu knihu léta, ale ty tvoje jsou pořád tak skvělé! Myslíš si, že existuje nějaký druh "tajemství" na rychlé psaní? Jaká je tvoje metoda psaní?
M. C.: Díky moc! Řekla bych, že jestli existuje nějaké "tajemství" na rychlé psaní, tak to je, že mám skvělého manžela, který obstará veškeré vaření (je kuchař) a taky zařizuje veškeré věci s financemi spojenými s mojí prací. Díkybohu, protože jestli existuje něco, ve kterém jsem mizernější než v připravování večeře, tak to je práce s čísly! Taky nemáme děti, takže to není tak, že bych měla moc zodpovědnosti kromě mých pisatelských povinností.
Jo, a moje mamka mě přinutila se v prváku na střední naučit psát na stroji. Tehdy jsem to nesnášela, ale teď píšu 80 slov za minutu.
Moje metoda psaní je vymyslet si hlavní myšlenku příběhu, rozvádět to něco přes rok, pak to napsat všechno najednou - obvykle měsíc samotného psaní, bez vycházení ven! Takže v podstatě poustevník, nevytáhnu paty z domu. Ale objednávám si hezké oblečení přes internet, takže jsem aspoň hezky oblékaný poustevník.
Q: Mia z Princezniných deníků je postava, o které jsi nejvíce psala a víc než jakákoli jiná postava ze všech mi ona a její hlas připomíná tebe, způsob, jakým se například představuješ na svém blogu. Vidíš v Mie velkou část sebe?
M. C.: To je legrační! Miin vnitřní hlas se nejspíš podobá mému, ale já jsem vážně nebyla jako ona na střední škole. Byla jsem pravděpodobně nejvíce podobná Suze ze série Mediátor tím, že jsem byla vyděděnec s několika dobrými kamarády… ačkoli jsem měla hodně kluků. Byla jsem docela o dost svéráznější než většina mých postav. Ale byla to osmdesátá léta.
Q: Píšeš i série knih i samotné romány. Jaký je rozdíl v tom, jak je píšeš a jak se rozhodneš, jestli postava potřebuje pro svůj příběh jednu knihu nebo víc?
M. C.: Já to upřímně nevím. Hlavní nápady příběhu se objeví v mé hlavě jako samotné romány nebo celé série. Princezniny deníky se v mé hlavě objevily jako série celých šestnácti knih. Airhead, 3 knihy. Teen Idol? Jedna kniha. Hotovo. Je to vážně smutné, že to nemůžu víc ovládat.
Q: Jaká byla tvoje cesta za publikováním a jaké je to být vydávající (a přesněji slavnou) spisovatelkou odlišné od toho, jak sis představovala, že to může být?

M. C.: Musela jsem posílat deset dotazujících dopisů týdně tři roky a jen mi přicházely zamítnutí. Jednou jsem potřetí napsala tomu jednomu vydavatelství a tamější agentka mě přijala. Stále je mojí agentkou i dnes.
Psala jsem dlouho, když jsem současně chodila do práce před tím, než jsem vydělala dost peněž na to, abych podala výpověď a mohla psát pořád. Vždycky jsem si myslela, že budu hned dělat velké pokroky jako spisovatelé, o kterých jsem četla, ale pro mě to tak nefungovalo! Moje pokroky byly velmi malé (včetně Princezniných deníků, Mediátora a knih 1800). V podstatě jen čtvrtina na čem jsem pracovala, když jsem byla zaměstnaná jako administrační asistentka na NYU (New York University).
Tohle vůbec NEBYLO tak, jak jsem si to představovala! Kde byla moje vysněná limuzína s vestavěnou vanou s horkou vodou? Díkybohu za Disney, kteří mi dali dost peněz na vložení do banky, ze kterých se chvíli dalo žít (ale nedostala jsem peníze za DVD nebo za promítání v kinech nebo tak něco okolo filmů). Ale filmy Princezniny deníky přiměly lidi koupit si knihy, i když několik z nich bylo vážně naštvaných, že knihy se nepodobaly filmům. A sakra.
Být vydávající spisovatelkou teď není o moc odlišnější než publikovat tehdy kromě toho, že teď za každou knihu dostanu víc než $4 000 a odmítají mě méně často (ačkoli stále dostávám zamítnutí, ale podané hezčím způsobem). Je to pořád skvělé. Taky jsem vzdala normální práci a teď jenom píšu, což je splněný sen! (Ale pořád chybí ta limuzína s vestavěnou vanou s horkou vodou.)
Q: Jaké jsou nejlepší a nejhorší součásti toho, že si vyděláváš psaním?
M. C.: Samozřejmě ta nejlepší část je mít možnost psát pořád. Vytvářet věci je moje absolutně nejoblíbenější věc na práci (nikomu to neříkejte, ale dělala bych to i zadarmo).
Nejhorší část je dělat turné po radiích v šest ráno, když se dostanete do těch pořadů, kde DJ totálně nemá potuchy o existenci vás nebo vašich knih, a když vám ječí do ucha: "Hele, jsi s Mikem a "Dog Catcher" na WBXZ a jsi ve PSÍ BOUDĚ. Teď ŠTĚKEJ JAKO PES!" a vy říkáte "Ehm…tak jo," a prostě začnete štěkat, protože… no, proč ne?
Q: Jaké jsi měla zaměstnání kromě práce spisovatelky? Jestli bys nemohla být spisovatelkou, jakou práci by sis vybrala?
M. C.: Moje první zaměstnání kromě psaní byla práce zástupkyně ředitele sedmi set lůžkové koleje prvního ročníku na NYU (New York University), kde jsem pracovala deset let. Další zaměstnání zahrnovala práce jako au pair (na Upper East Side, přesně jako v Nanny Diaries!), asistentku soukromého detektiva, obsluhu u salátového pultu Rax Roast Beef, nezávislou ilustrátorku a recepční u oděvní firmy na Wall Street.
Je možné dostávat peníze za dívání na televizi? Protože bych ráda měla tuhle práci. Jestli ne, líbilo by se mi pracovat u Urban Outfitters (obchod s oblečením). Všichni tamti lidi vždycky vypadají, že zažívají hodně legrace.
Q: Jaké jsou tvoje oblíbené knihy a spisovatelé?
M. C.: Hyper-chondria od Bryana Frazera
Cold Comfort Farm od Stelly Gibbon
The Secret Diary Mole Aged 13-3/4 od Sue Townsend
Gaudy Night od Dorothy Sayers
The No 1 Ladies Detective Agency od Alexandera McCalla Smithe
The Laughing Policeman od Maj Sjowall a Per Walloo
Q: Zeptej se sama na nějakou otázku (a odpověz ji)!
M. C.: Á, páni. Kolik stránek jsi už dnes napsala, Meg? Nula? Vzhůru do práce!
Q: Díky moc, Meg!
M. C.: Taky díky, Jocelyn!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.