Chat s Meg Cabot o "Pants on Fire"

10. srpna 2009 v 9:34 | Susannah |  - Rozhovory a chaty -
Tak jsem do toho přeložení chatu konečně dokopala. Uvnitř článku najdete i pár ilustračních obrázků. Když se tam mluví o obálkách knih například. Jo a taky jsou tam české názvy knih v závorkách a uvozovkách, když už vyšly u nás.
Chat proběhl 2. června 2007.
P.S.: Za případné překlepy se omlouvám, nejsem zvyklá na tuhle klávesnici. A pozor na SPOILERY uvnitř článku!!!


___________
Otázka = Q: (question)
Odpověď = A: (answer)
___________
Vítejte na chatu o Pants on Fire / Tommy Sullivan is a Freak (název UK verze knihy)! Mám
takovou radost, že se tolik z vás dnes mohlo dostavit! Psaní téhle knihy jsem opravdu milovala a doufám, že jste si všichni užili její čtení... Tak můžeme začít...
Q: Vymyslelas Tommyho Sullivana podle opravdové osoby - třeba podle kluka, se kterým jsi chodila na střední?
A: Bohužel ne. Tommy je jediný kluk v knize, který je naprosto vymyšlený...
Q: Jsou zaděnky (pozn.: V originále = Quahogs, jde o mušle a v knize se stejně jmenuje i fotbalový tým střední školy, kam chodí Katie. Kolem Quahogs se točí celé město.) skutečné a jestli ano, jak ses o nich dozvěděla?
A: Zaděnky jsou naprosto skutečné! Jsou víc běžné v severním Conneciticutu a na Rhode Islandu, než v jižním Connecticutu, kde se POF odehrává. Dozvěděla jsem se o nich tak, že jsem je jedla! A strašně se mi líbil jejich název...
Q: Co tě přimělo zasadit děj POF do Conneciticutu?
A: Mám přátele, kteří žijí ve Fairfieldu v Conneciticutu a obzvlášť v létě je moc ráda navštěvuju, tak mě napadlo, že by bylo zábavné nechat knihu odehrávat se právě tam...
Q: Kdy vyjde POF v Indii?
A: Čtenáři v Indii dostávají UK verze knih (aspoň myslím), takže se rozhlížejte po "Tommy Sullivan is a Freak".
Q: Jak jsi přišla na nápad POF? Protože o holkách s více kluky tak často nepíšeš...
A: Já vím! Nikdy dřív jsem o OBLÍBENÉ dívce nepsala, takže mě napadlo, že by to mohla být zábavná změna. Určitě to tak udělám znovu. Hrdinka ABANDON série bude taky populární... tedy aspoň někdy bývala...
Q: Měla jsi během dospívání kamarádku jako je Sydney?
A: Měla jsem několik "populárních" kamarádek. Některé z oblíbených holek u mě na škole byly namyšlené, ale bylo i hodně takových, které ke mně byly milé.
Q: Miluju tvoje knížky... Myslím, že jsou fantastické.... Mohla bys mi prozradit, kdy vyjde paperback POF?
A: Paperbacky (brožovaná kniha) většinou vycházejí rok po hardcoverech (vázaná kniha).
Q: Co tě baví psát víc, série jako Deníky Princezny, nebo samostatné knihy jako Pants on Fire?
A: Hmmm, zajímavá otázka. Myslím, že obojí má své výhody. Je zábavné potkávat se s přátely, které znáte, třeba s Miou, ale zábavné je i potkávání nových přátel, jako Katie.
Q: Proč sis jako hrdinu příběhu vybrala zrzavého kluka?
A: Protože jsem byla hodněkrát do zrzavých kluků zakoukaná!
Q: Meg, jaký byl proces psaní POF? Nebo spíš: jak jsi vymyslela hlavní osu?
A: No, je to založené na mnoha pravdivých incidentech z mé minulosti, takže jsem je jenom zkombinovala.
Q: Kdo je tvoje oblíbená postava POF?
A: Mám slabost pro Sydney.
Q: Máš ráda zaděnky?
A: Ve skutečnosti jsou dost odporné. Ale v másle je dobré všechno.
Q: Uvažovala jsi nad pokračováním POF? Připadá mi, že je tam i co rozvíjet.
A: Já vím, lidé se mě na to ptají často! Zrovna teď ale vymyšlené nic nemám. Chci říct, že pokračování vztahu Tommyho a Katie by mělo být ponecháno svým způsobem představivosti čtenářů, protože... ehm. Však vy víte.
Q: POF je částečně o lhaní. Už v minulosti jsi o nějakých svých lžích promluvila, nechceš prozradit ještě něco? Jenom mezi námi.
A: Ha! Bez komentáře.
Q: Byl některý z TVÝCH mladších bratrů tak zahleděný sám do sebe, tak jako je postava Liama?
A: Děláš si srandu? Oba dva. Liama jsem napsala přesně podle bráchy, ze kterého se nakonec stal policista. I když Matt nebyl nikdy tak hloupý jako Liam.
Q: Mělas jako mladší taky víc kluků naráz?
A: Ano. Jeden semestr jsem byla opravdu HODNĚ NEMRAVNÁ holka. Ale načapali mě a já ve výsledku skončila BEZ KLUKA. Nedostala jsem svůj šťastný konec.
Q: Byl ve tvém životě Tommy Sullivan?
A: Jasně a jsem za něj vdaná!
Q: Jsem jenom zvědavá, kam chodíš na jména postav svých knih??
A: Většinu ze jmen mám z webových stránek se jmény pro děti... bez legrace! A pak z telefonního seznamu (příjmení).
Q: Plánuješ napsat knihu dohromady s nějakým jiným spisovatelem?
A: Proboha ne, ve skupinách se mi pracuje špatně.
Q: Jaká je tvoje oblíbená část POF?
A: Mám ráda scény s Tommym. Jsou docela žhavé! A velmi zábavné psát!
Q: Jak dlouho ti trvalo napsat POF?
A: Většinu léta!
Q: Kandidovala jsi někdy na královnu něčeho podobného jako Katie?
A: Ne! Nikdy jsem nebyla typ na podobné akce. Byla jsem spíš jako - proboha, já zapomněla její jméno. Ta dívka, která v knize celou dobu nosí černou a její máma ji nutí kandidovat!
Q: Myslím, že obálka knihy je opravdu povedená. Podobné typy obálek většinou nepoužíváš, líbí se ti?
A: Díky! Já jsem byla obálkou překvapená, ale líbila se mi! Vybírala jsem zadek dívky, který na ní je a taky ty klučičí ruce! Cítila jsem se jako dohazovačka! Tenkrát mě napadalo, jestli spolu třeba pak něco neměli...

Q: Potkala jsi nějaké pánské fanoušky své knihy, když jsi byla na turné s POF?
A: A kolik!
Q: Myslíš, že někdy napíšeš knihu z pohledu kluka?
A: Nemyslím si, že celou knihu, ale v Prom Nights From Hell jsou některé scény napsané z pohledu kluka.
Q: Mělas ve své škole někoho jako je v knize Jenna Hicks?
A: To je ta holka, která celou dobu nosí černou? Nemohla jsem si na to jméno vzpomenout! Ano, to jsem byla já. Na své škole jsem byla Jenna Hicks. Jak smutné.
Q: Jsou všechny z tvých knih pro dospívající založené na tvých zážitcích ze střední?
A: Docela ano... kromě těch záležitostí s princeznami a paranormálnem.
Q: Koho upřednostňuješ: kluky z dramaťáku, nebo hráče fotbalu?
A: Kluci z dramaťáku bývali lepší v konverzaci... aspoň na mé škole!
Q: Zakázali někde POF, jak jsi doufala?
A: Zatím ne!
Q: Proč má kniha dva názvy?
A: Kniha "Pants on Fire" se původně jmenovala "Tommy Sullivan is a Freak", ale mému americkému nakladatelství se název nelíbil, takže to změnili na POF. Všude jinde se to jmenuje tak, jak jsem chtěla.
Q: Napíšeš někdy knihu z pohledu kamaráda hlavní postavy? Jako třeba Lilly z Deníků Princezny?
A: Ne, myslím, že ne. Mám až moc jiných nápadů na příběhy z pohledu hlavních postav.
Q: V téhle knize je HODNĚ muckání. Je to úmyslné? Nebo se tak prostě příběh vyvinul?
A: Já nad tím ráda uvažuju jako nad lžičkou cukru, díky které člověk spolkne lék(v tomhle případě důležitou lekci, že i oblíbení lidé jsou plně odpovědní za své činy). V téhle knize je ale o hodně víc cukru, než léku.
Q: Bylas někdy servírka, tak jako Katie v knize?
A: Ano! Tři dny. Katie vydržela daleko déle než já a já ji za to obdivuji.
Q: Baví tě fotografování stejně jako Katie?
A: Nikdy jsem nefotila! Mám ale dobrou kamarádku fotografku a trochu jsem ji vyzpovídala, abych mohla pojmout Katiin koníček správně.
Q: Proč chceš, aby knihu POF někde zakázali?
A: Protože ti nejlepší autoři světa byli zakázaní!
Q: Moje mamka kvůli obálce dost vyšilovala. Myslela si, že v ní půjde hodně o sex! Jak se dospělo zrovna k téhle obálce?
A: Nemám tušení. Ale jsem nadšená, že to tvojí mamku tak rozhodilo! Ale kdyby bylo nějaké pokračování, bylo by v něm hodně sexu. Právě proto nejspíš pokračování nebude.
Q: Bylo zábavné psát o prvním polibku Katie a Tommyho?
A: Samozřejmě!
Q: Napsalas, že Katie nechce řidičák, protože ty ho taky nechceš?
A: Ha! Tak trochu... ale i proto, že žije na malém městě a není potřeba, aby řídila, zvlášť když sní o tom, že se přestěhuje do New Yorku, kde člověk auto nepotřebuje.
Q: Co upřednostňuješ? Pracování s městským pozadím knihy jako v Denících Princezny, nebo spíš s venkovským jako je kniha Pants on Fire?
A: Hmmm... oboje je zábavné!
Q: Myslíš, že ztotožnení se s postavou, o které píšeš, je důležitější, než cokoli dalšího?
A: Myslím si, že je důležité znát postavu natolik, aby tomu čtenáři uvěřili.
Q: Když dopíšeš knihu, chybí ti někdy tvé postavy?
A: Myslím, že když je člověk spokojený se situací, ve které je zanechal, tak ne.
Q: Je ti v moři špatně tak, jako Katie?
A: Bohužel ano!
Q: Co děláš, když máš příšerný spisovatelský zásek?
A: Myslím, že se to stává, když je s příběhem něco v nepořádku. Většinou uberu a chvíli pracuju na něčem jiném, nebo jenom koukám na televizi a jezdím na kole, nebo dělám něco, co absolutně nesouvisí s psaním. Většinou se problém příběhu vyřeší sám a člověk přijde na způsob, jak ho opravit.
Q: Jsou části o turistech u moře napsané podle tvých zkušeností, když bydlíš v Key West?
A: Naprosto!
Q: Napíšeš někdy naschvál knihu o které budeš vědět, že ji určitě zakážou?
A: No, nejspíš ne. To by úplně zhatilo celý účel. Chci, aby moji knihu zakázali kvůli nějakému pitomému důvodu, kvůli kterému zakázali všechny ty knihy.
Q: Co je zábavnější psát: knihy pro dospívající, nebo pro děti?
A: Páni. Obojí jsou zajímavé výzvy, ale musím říct, že v knihách pro děti není žádné líbání a proto mě víc baví knihy pro dospívající.
Q: Byl vzhled obálky tvůj nápad? Ten obrázek holky a kluka?
A: Co? Proboha ne.
Q: Je příběh vymyšlený podle tvých zážitků, nebo podle zážitků někoho tobě blízkého?
A: Hlavní dějová linie o klukovi, který se vrací zpátky do města a chce, nebo se taky nechce pomstít, je vymyšlená. Zbytek příběhu (sprejování, víc kluků naráz) se mi stal.
Q: Máš ráda sporty? Hodně z tvých knih mi připadá spíš proti sportu.
A: Nejsem úplně proti sportům. Ale chápu ty, co jsou. Můj bratr sporty zbožňoval a byl sportovec, vidělo jsem, co to s ním udělalo a nebylo to dobré. Já jsem sportovec nikdy nebyla.
Q: Odkud bereš nápady na své paranormální knihy?
A: Ze své hlavy.
Q: Můžeš vybírat herce do filmů podle svých knih?
A: Bože ne. Ale ráda bych!
Q: Dáš nám vědět, když bude s nějakým kontraktem na film ruka v rukávu?
A: Samozřejmě!
Q: Čtu tvůj internetový deník (předtím jsem žádnou z tvých knih nečetla) a hrozně se mi líbila tvoje nálada a kreativita. To mě dovedlo k tvým knihám, které zbožňuju.
A: Děkuju!
Q: Naprosto nesouvisející, ale co jíš, když píšeš? Něco speciálního?
A: Ano, hlavně sušenky. Poslední dobou mám ráda Biscoff, což je obdoba sušenek, které podávají v letadlech. Musím si je objednávat přes internet.
Q: Byla náhoda, že jsi pojmenovala hlavní postavu v Teen Idol Jenny? Všimla jsem si toho až po chvíli, ale Jennifer pochází ze jména Guinevra a v knize se docela dost mluvilo o Lancelotovi a Guinevře.
A: Ne, pojmenovala jsem ji podle své kočky Jenny. A taky to byl můj pseudonym - Jenny Carroll.
Q: Jakou hudbu jsi poslouchala během psání téhle knihy?
A: Jsem si docela jistá, že to byla skupina Fall Out Boy!
Q: Co se stalo s tvým klubem (pozn. Meg Cabot's Book Club)?
A: Webovky Klub a MegCabot.com se staly jednou a tou samou stránkou.
Q: Musíš se hodně snažit, abys vyvolala nové nápady na knihy, nebo tě napadají přirozeně?
A: Nápady se objevují tak málo. Vždycky jsem nadšená, když mě napadne něco nového. Ale napadají mě tak tři až čtyři za rok.
Q: Kolik ti bylo let, když jsi zjistila, že ráda píšeš?
A: 7.
Q: Máš naplánované nějaké nové knihy pro dospělé po dopsání "Queen of Babble" (pozn. "Úspěšná smolařka") a "Heather Wells Mysteries" (pozn. "Velikost L", "Velikost XL", "Na velikosti nezálěží")? Můžeš nám říct, o čem budou - jestli spíš záhady jako Heather, nebo klasická romantická kniha jako QoB?
A: Mám v hlavě nápad, ale psát jsem ještě nezačala. Nepůjde o knihu pro ženy, NEBO záhady. Nemůžu říct nic víc, ale bude to něco hodně jiného.
Q: Rodiče v tvých knihách jsou vždycky docela v pohodě. Byli tvoji rodiče taky v pohodě, co se týkalo kluků a podobně?
A: Mamka byla vždycky dost v pohodě, ale táta vůbec! Nenechal mě si s někým vyjít, pokud se ten někdo nepřišel představit do našeho domu a nevysvětlil tátovi, jaký je náš plán - kam přesně půjdeme a kdy mě dovede domů, včetně předvedení svého auta... Ani nemusím dodávat, jak trapné to všechno bylo! A dost kluků se mě snažilo přesvědčit, abych se místo toho z domu nenápadně vytratila.
Q: Proč sis vybrala pseudonym Jenny Carroll a proč jsi ho vůbec potřebovala?
A: Protože to bylo jméno mojí kočky a protože jsem měla více smluv s různými nakladateli a nechtěla jsem se dostat do problému, že konkuruju sama svému jménu.
Q: Pro jak staré čtenářky jsou tvé knihy pro dospívající?
A: 12 a výš.
Q: Co tě inspirovalo k napsání knih pro mladší děti?
A: Čtenáři! Až moc osmiletých ke mně chodilo a říkalo, "Moje mamka nechá ségry číst tvoje knihy, ale mě ne! Nemohla bys napsat něco, co bych mohla číst i já?" Řekla jsem, "Ano." A tak píšu.
Q: Jaká je tvoje oblíbená kniha a autor?
A: Mám ráda "Cold Comfort Farm" od Stelly Gibbons.
Q: Kolik ti bylo, když jsi poprvé vydala svou knihu?
A: 30.
Q: Jsi vegetariánka?
A: Proboha ještě to tak. Miluju maso. Ráda bych byla vegetariánka, ale je to tak těžké a já mám až moc ráda hamburgery.
Q: Je mi 20, ale pořád čtu tvé knihy pro mladší. Mám hrozně ráda, když dávají spisovatelé do podobných knih vtipy pro dospělé, které dětskými hlavami jenom proletí. Jsou v tvých knihách nějaké takové schované maličkosti?
A: Ty sis jich nevšimla? Prosím neříkej mi, že je tam dávám zbytečně.
Q: Měli sportovci v tvém městě taky zarezervovaný box v restauraci?
A: Jo, pitomci jedni.
Q: Kolik hodin denně většinou strávíš psaním?
A: Kolem pěti až šesti s hodně přestávkami pro vyhledávání na webu.
Q: Co myslíš, že je lepší: jeden přítel během celé střední školy jako měla Mia (pozn. Netvrďte mi, že Michael, Kenny a J.P. jsou najednou jedna osoba!!!!), nebo experimentování jako Katie?
A: Hmmm. To je těžké. Ale záleží to asi spíš na klukovi.
Q: Bylas ve školních novinách jako Karie a Tommy?
A: Ilustrovala jsem je.
Q: Jaké jsou limity v knihách pro dospívající? Máš svoje vlastní, nebo jsou nějaká obecná pravidla jako u filmů?
A: O žádných pravidlech nevím. Vím, že nakladatelství je radši, když nepoužívám sprostá slova, protože je vždycky vyškrtnou. To je ale všechno.
Q: Když jsou tvé knihy založené na opravdových zkušenostech a zážitcích, chodí za tebou lidé, co to prožili s tebou a říkají: "Jo, to si pamatuju!"?
A: Naštěstí jsem asi docela dobrá v maskování podobných momentů, zatím je nikdo nepoznal!
Q: Cestovala jsi do Anglie a Francie, abys mohla napsat Queen of Babble (pozn. "Úspěšná smolařka")?
A: Ano! Pokouším se vždycky navštívit skutečná místa, o kterých píšu, abych o nich mohla psát trochu realističtěji.
Q: Co tě, jako spisovatelku z povolání, nejvíc rozčiluje?
A: Asi lidé, co nečtou.
Q: Jsou nějaké novinky o změně názvu Big Boned (pozn. "Na velikosti nezáleží")? Například aby ladil s ostatními dvěma názvy (pozn. "Velikost L", "Velikost XL")?
A: Žádné změny a dokonce už mám finální podobu obálky! Až to uvidíte, tak spadnete ze židlí, takže budu odhalení oddalovat co možná nejdéle.

Q: Bylo zajímavé, jak v téhle knize šikanovali kluka a ne holku. Kdo myslíš, že to má na střední těžší? Holky, nebo kluci?
A: Myslím, že holky šikanují spíš psychicky a kluci fyzicky. Nevím, co je horší. Ale fyzické šikanování asi trvá kratší dobu, takže psychické je horší.
Q: Jsi dobrá v psaní poezie, nebo písniček? Nebo máš najraději čistě psaní knížek?
A: Většinou zůstávám u prózy.
Q: Stalo se ti někdy, žes jako teenager šla a náhodou políbila dva různé kluky za zády svého kluka, jako v POF?
A: Ne náhodou.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elaine | 10. srpna 2009 v 9:48 | Reagovat

Dobrá práce. :-)
Už si nikdy nic neobjednám přes Bookfayre.cz. Tuhle knihu mi už dluží přes dva měsíce.

2 Adrianga | Web | 10. srpna 2009 v 17:59 | Reagovat

dekuju ze sis s tim dala takovou praci :)) nechces spratelit? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.