Dojem ze čtení "Ransom My Heart"

8. listopadu 2009 v 9:59 | Susannah |  Kniha RmH
Jak už mnozí víte, kniha Ransom My Heart byla napsána její výsostí Amelií Mignonette Grimaldi Thermopolis Renaldo, princeznou genovskou. Nebo taky princeznou Miou, jak ji zná nejspíše víc lidí díky Deníkům Princezny od Meg Cabot.
Já sama jsem si knihu mohla přečíst jen díky Elaine, která mi ji půjčila. Ještě jednou moc děkuju! Uvnitř článku najdete i avízovaný dojem. Spoilery jsem zakryla obvyklým způsobem.
A protože bannery na knížky se mi nejlépe dělají po dočtení, jeden jsem hned stvořila i pro Ransom My Heart".

8 bodů z 10

Ke čtení téhle skvělé romance jsem se sice dostala jenom díky tomu, že jsem byla nemocná a v posteli, ale podstatný je, že dostala! Dlouho jsem ji odkládala, to je u mě už dost běžná praktika. :D
Na celé knize se mi nejvíc líbil její začátek. Ten pro mě končil stranou 180. Dějově to byla část, kdy >> se Finnula a Hugo dostali do Stephensgate a Finnula zjistila, kým rytíř Hugh opravdu je <<. Protože část s >> únosem Huga a kdy spolu byli s Finnulou sami << byla pro mě na celé knize nejzábavnější. Sbližování >> Huga a Finnuly <<, plus všechno to, co se těm dvěma honilo hlavou...
Jde o knihu od Meg Cabot, takže jsem ani náhodou nemohla být z celého pokračování děje natolik rozčarovaná , abych knihu snad odložila a nedočetla. Knihám Meg se totiž jeden fakt upřít nedá a nesmí: jak se jednou začtete, už se nedokážete odtrhnout a ani vlak přes to nejede.
V knize bylo tajemství, které čekalo na odhalení, byla tam tajemství mezi ústředním párem a samozřejmě i záporné postavy. Nebo postavy, které vás přinutily se někdy nahlas zasmát. Čtení bylo napínavé a zábavné, jenom se mi to někdy bůhvíproč trochu vleklo. Naštěstí nikdy na moc dlouho.
Finnula, hlavní postava, byla ohromně sympatická. Dívka, která je nejlepším lukostřelcem v kraji a tak trochu Robinem Hoodem (ano, i o tom se v knize Meg jednou zmíní :))? Sem s ní! I díky její povaze byl začátek tak zábavný. Nebo její naprosté nevinnosti.
Rozhovory Finnuly a >> Huga << byly na knize tím, co mě bavilo nejvíc.
Třeba když >> nahý Hugo volal na Finnulu z okna své komnaty a ona ho pak upozornila, že by se měl možná obléct, než sejde dolů za ní <<.
Kniha měla skvělý nápad, zápletku a díky povahám postav člověk přesně chápe, co kdo a proč dělá. Navíc knihy Meg Cabot mají spád. Zbývající dva body kniha nedostala jen proto, že rozdíl mezi začátkem a pokračováním knihy byl příliš patrný. Příliš mi vadilo, že >> se ti dva vrátili a nezůstali v lese <<. A postupné vyvíjení děje se sice dalo hezky vytušit, ale většinou ne úplně. Takže i když jsem měla často pravdu, Meg tam nějak přidala vždycky ještě něco, co jsem nečekala a co mě bavilo.
Ale i přes těch pár "vad" vám mohu knihu samozřejmě doporučit. Mezi historickými romancemi od Meg, které jsem četla, by možná předehnala i Rusovlásku z Ostrova, kterou jsem doteď měla jako oblíbenou. Ale znáte mě - zítra bych si svým soukromým pořadím zase nebyla jistá. ;-)
Ještě jedna věc: Až kniha vyjde ve slovenštině, nejspíš si ji ráda přečtu, protože když jsem si ji začínala číst v angličtině, tak jsem měla docela problémy. Ke konci už mi to zase bylo jedno. :D


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elaine | 8. listopadu 2009 v 12:20 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti to líbilo. :-) Banner se ti povedl.  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.