na Blog.cz

Ten hlas byl v Celestině hlavě povědomý, dokonce vítaný. Všechny její nejlepší nápady v poslední době pocházely tímto způsobem.
Nevypadají Matt a Louisa hezky?
Celeste se tázavě šklebila na pár.
Někdo se baví? Je to teď vážně přijatelné?
"Musím jít…"- Celeste se podívala do tváře svého partnera, vzpomínala na jméno -"Dereku."
Chlapcovy prsty, které přejížděly po jejích žebrech, ztuhly v šoku.
"Byla to sranda," ujistila ho Celeste, otřela si otevřená ústa hřbetem ruky, jakoby chtěla setřít všechny stopy po něm. Osvobodila se.
"Ale Celeste… já si myslel…"
"Zatím se měj."
Celestin úsměv byl ostrý jako břitva, jak si vykračovala k Mattu Franklinovi a jeho dívce, malé nevýrazné jak-se-jmenuje. Na krátkou chvíli jsi vzpomněla na svého oficiálního kluka - bezúhonného Gabea Christensena - a chtěla se smát. Dnes večer se vážně musel mít moc fajn! Ponížení, které mu způsobovala, skoro vyrovnalo to, že s ním přišla, ačkoli nemohla přijít na to, co si to myslela, že řekla ano. Celeste zavrtěla hlavou nad rozčilující vzpomínkou. Gabe na ni upřel své nevinné modré oči a - na půl minuty - chtěla říct ano. Chtěla být k němu blíž. V ten krátký okamžik přemýšlela o nesplnění lákavého plánu a jenom si hezky užívala na plese s milým klukem.
Páni, teď byla ráda, že svatouškovské pojetí vyhaslo. Celeste se nikdy během svého života nebavila víc než teď. Zkazila ples pro polovinu holek v místnosti a zapříčinila se, aby se o ni hádala polovina kluků. Kluci byli všichni stejní a všechny si mohla vybrat. A to viděl zbytek dívek. Jak úžasný to byl plán pro naprostou vládu na plese!
"Čau, Matte," zavrkala Celeste a poklepala mu na rameno.
"Jé, ahoj," odpověděl Matt a vzhlédl od své dívky se zmateným výrazem.
"Můžu si tě na chvíli půjčit?" zeptala se Celeste, koketně zamrkala a vypnula prsa, aby její výstřih byl ve světle reflektorů. "Je tu něco, co ti chci, ehm, ukázat." Celeste si olízla rty.
"Ehm." Matt polknul nahlas.
Celeste cítila, jak oči jejího posledního partnera hloubí díru v jejích zádech a uvědomila si, že Matt byl jeho nejlepší kamarád. Potlačila smích. Jak dokonalé.
"Matte?" zeptala se jeho dívka zraněným tónem, když jeho ruce pustily její pas.
"Bude to jenom chvilka… Louiso."
Ha! Sotva si sám pamatoval její jméno! Celeste po něm střelila oslnivým úsměvem.
"Matte?" zavolala znovu Louisa, šokovaná a zraněná, když Matt bral Celestinu ruku a následoval ji ke středu tanečního parketu.

Nejvzdálenější kabinka na toaletách nyní potemněla. Dívka uvnitř sklouzla po zdi, čekala, až se jí dech zpomalí. Navzdory faktu, že vzduch v místnosti byl neuvěřitelně vřelý, dívka se třásla.
Hádka na záchodech byla vyřešená a nový houf dívek byl natlačený před zrcadlem, aby si mohly zkontrolovat svůj make-up.
Ta, co vydechuje oheň, se sama uklidnila a pak se objevila další rudá jiskra v jejích uších; všechny u zrcadla se v očekávání otočily směrem ke vchodovým dveřím, zatímco dívka v rudých šatech vyrazila ze své kabinky a otevřela nízké okno. Nikdo si nevšiml, jak vyklouzla neortodoxním východem. Dál zíraly na dveře, hledaly zdroj zvuku, který je přiměl ohlédnout se.

Dusný, vlhký večer v Miami byl nepříjemný, jakoby se snažil konkurovat peklu. Ve svých tlustých kožených šatech dívka vyplodila ulehčený úsměv a ruce třela po holých ramenou.
Nechala odpočinout své tělo, opírala se o blízkou umouněnou popelnici a naklonila se k otevřenému víku, kde se vznášel zápach hnijícího jídla v těžkém oblaku. Její oči se zavřely, potom se zhluboka nadechovala a znovu se usmála.
Další, ještě hnusnější zápach - něco jako odporné pálení lidského masa, ale horší - se nesl dusným vzduchem. Dívčin úsměv se rozšířil, jak nasála ten nepříjemný nový odér, jakoby to byl ten nejvzácnější parfém.
A potom se její oči otevřely a její tělo se narovnalo a ztuhlo.
Tlumený smích vyšel ze sametové tmy.
"Stýská se ti po domově, Sheeb?" zavrněl ženský hlas.
Dívčiny rty se sevřely, když tělo patřící k hlasu vystoupilo ze stínů.
Ohromující černovlasá žena vzbuzovala dojem, že není oblečena do ničeho kromě líně vířící černé mlhy. Její nohy a chodidla byly neviditelné - možná tam vůbec nebyly. Na vrcholu jejího čela byly dva malé lesklé onyxové rohy.
"Chex Jezebel aut Baal-Malphus," zavyla dívka v červených šatech. "Co tu děláš?"
"Tak formální, malá sestřičko?"
"Copak se zajímám o sestry?"
"Pravda. A náš přesný původ dělí tisíce… Ale to je neprakticky dlouhé. Proč mi prostě neříkáš Jez a já nepřeskočím to celé Chex Sheba aut Baal-Malphus a neříkám ti Sheeb."
Sheba si posměšně odfrkla. "Myslela jsem, že jsi byla přidělena do New Yorku."
"Jenom si dávám přestávku - jako ty, zjevně."
Jezebel se demonstrativně podívala na Shebino odpočinkové místo. "New York je úžasný - skoro tak ďábelský jako peklo, díky za optání - ale i vrazi sem tam spí. Nudila jsem se, takže jsem přišla sem dolů, abych viděla, jestli se bavíš na plllllleeeeesu." Jezebel se zasmála. Tmavá mlha kolem ní tančila.
Sheba se zamračila, ale neodpověděla.
Její mysl byla v pozoru, jak se zaměřovala na nic netušící teenagery v hotelové taneční místnosti hledající vyrušování. Byla tu Jezebel proto, aby narušila Shebiny plány? Co jiného? Většina středních démonů by šla míle mimo svůj směr, aby vypekla mladé členy spolku - dokonce i do bodu dělání dobrých skutků. Balan Lilith Hadad aut Hamon se dokonce jednou přestrojila za člověka na jedné střední škole přidělené Shebě asi před deseti lety. Potom, když to zjistila, vůbec nemohla uvěřit Lilithině drzosti - zkažená démonka dala dohromady oddělené tři pravé lásky, jenom aby Shebu degradovala! Naštěstí pro Shebu, vymyslela dobrou zradu na poslední chvíli, která odrovnala dvě romance. Sheba se zhluboka nadechla. To bylo těsné. Mohli by ji strčit zpátky na druhý stupeň základní školy!
Sheba se ušklíbla na přitažlivou démonku nyní vznášející se před ní. Kdyby jen Sheba měla vysněnou práci jako Jezebel - vraždící démon! To by nebylo moc lepší než tohle - Sheba by dodržovala zmrzačování a zapomněla by drobné triky.
Shebiny myšlenky proplouvaly jako neviditelný kouř mezi tanečníky v budově za ní, hledala jakékoli známky proradnosti. Ale vše pokračovalo, jak mělo. Utrpení v místnosti dosahovalo nových výšek. Chuť lidského neštěstí zaplnila její mysl. Lahodné.
Jezebel se chichotala, přesně pochopila, co Sheba dělá.
"Klid," řekla Jezebel. "Nejsem tady, abych ti způsobila nějaké potíže."
Sheba si odfrkla. Jistěže tu Jezebel byla, aby působila problémy. Vždyť to démoni dělali.
"Skvělé šaty," poznamenala Jezebel. "Ďábelsky hezká kůže. Výborná pro způsobování chtíče a závisti."
"Vím, jak dělat svou práci."
Jezebel se znovu zasmála a Sheba se instinktivně nahnula, aby zachytila chuť síry jejího dechu.
"Chudinko Sheeb, stále uvězněná v napůl lidské formě," škádlila Jezebel. "Pamatuji si, jak dobře tehdy všechno voní. Fuj. A ta teplota! Musí lidé všechno zmrazit svými zatracenými klimatizacemi?"
Shebina tvář byla klidná, kontrolovaná. "Zvykla jsem si. Je tu kolem spousta utrpení."
"To je duch! Ještě několik staletí a budeš se mnou na špičce."
Sheba dovolila úsměvu, aby zkroutil její rty. "Nebo možná ne tak dlouho."
Jedno černé obočí se zvedlo po Jezebelině čele, skoro dosáhlo až k ebenovému rohu.
"Je to tak? Máš něco obzvlášť zlého schovaného v rukávě, malá sestřičko?"
Sheba neodpověděla, znovu napjatá, jak jí Jezebel posílala vlastní myšlenky neviditelně prolézající davem uvnitř tanečního sálu. Sheba uzamkla čelist, připravená se bránit, kdyby se Jezebel snažila zruinovat jakýkoli z jejích plánů. Ale Jezebel se jen dívala, do ničeho nezasahovala.
"Hmm," zamumlala Jezebel pro sebe. "Hmm."
Shebiny pěsti se pevně sevřely, když Jezebelin výzkum došel k Cooperu Silverdaleovi, ale znovu Jezebel pouze pozorovala.
"Ale, ale," zamumlala démonka s rohy. "Wow. Sheeb, musím to říct, udělalo to na mě dojem. Ty do toho máš zapletenou pistoli. A člověka s motivem - plného alkoholu, který oslabí jeho svobodnou vůli!" Starší démonka se usmála kvůli něčemu, co podezřele připomínalo upřímnost. "Tohle je vážně ďábelské. Chci říct, jistě, střední démon pracující na vraždách nebo zmrzačování nebo možná výtržnostech by mohl naplánovat něco podobného na plese, ale dítě v lidské formě na detailech trpení? Kolik ti je, dvě stě tři sta let?"
"Jenom sto osmdesát šest při svém posledním plodícím dnu," odpověděla Sheba bryskně, pořád ostražitě.
Jezebel hvízdla plamenným jazykem skrz své rty.
"Jsem velice ohromená. A můžu vidět, že taky nezanedbáváš svoje pracovní povinnosti. To je jeden trpící dav." Jezebel se zasmála. "Zakončila jsi skoro každý slibný vztah, zlomila několik tuctů životních přátelství, vytvořila nové nepřátele… tři, čtyři, pět počínajících rvaček," počítala Jezebel, její mysl byla u lidí. "Dokonce jsi přiměla i DJ, aby tě poslouchal! Tak pozorná k detailům. Ha ha! Můžu spočítat na jedné ruce lidi, kteří ještě nejsou absolutně nešťastní."
Sheba se ponuře usmála. "K nim se dostanu."
"Příšerné, Sheeb. Vážně ohavné. Jsi pýchou našeho jména. Kdyby byla na každém plesu démonka jako ty, patřil by nám tenhle svět."
"Au, Jez, kvůli tobě se červenám," řekla Sheba s těžkým sarkasmem.
Jezebel se zasmála. "Samozřejmě máš malou pomoc."
Jezebeliny myšlenky se soustřeďovaly kolem Celeste, která se zrovna vrhla na dalšího kluka. Opuštěné dívky plakaly, zatímco kluci, které Celeste nedbale pustila k vodě, zatínali pěsti a vztekle se mračili na své konkurenty, hořeli chtíčem, všichni byli rozhodnutí, že Celeste zakončí večer právě s ním.
Celeste dnes večer odváděla půlku práce.
"Používám nástroje, které mi jsou k dispozici," řekla Sheba.
"To jméno je ironie (pozn.: "Celeste" znamená "z nebe", "nebeská")! Jak zlá mysl! Je to zcela člověk?"
"Prošla jsem kolem ní v hale, abych to zkontrolovala," přiznala Sheba. "Čistý, úplně lidský pach. Odpudivý."
"Hm. Přísahala bych, že mezi předky má démona. Dobrý nález. Ale Shebo, pozvat kluka na rande? Dost amatérské, dostat se tam tímhle způsobem." Shebina brada se obranářsky pozvedla, ale neodpověděla. Jezebel měla pravdu; byla to primitivní ztráta času využívat víc lidskou formu než mysl démona. Ale započítávaly se výsledky. Shebin dočasný zásah držel Logana od odhalení jeho pravé lásky.
"No, to nijak nezmenšuje tvoje dnešní úspěchy." Jezebelin tón byl smířlivý. "Když tohle dokončíš, dají tě do učebnic pro malé démony."
"Díky," vyhrkla Sheba. Vážně si Jezebel myslí, že může Shebě zalichotit a pustit ji do své gardy?
Jezebel se usmála a její mlha se v konečcích zakroutila, zrcadlila výraz.
"Dám ti tip, Shebo. Nech je tam zmatené. Pokud přiměješ Coopera, aby stiskl spoušť, možná donutíš ty rádoby gangstery si myslet, že jsou pod palbou." Jezebel pokývala hlavou v zájmu. "Máš tam tolik potenciálního zmrzačení. Samozřejmě tam pošlou démona nepokojů, jestli bude přihořívat… ale ještě máš nějaký ten kredit, abys vším zamíchala."
Sheba se ušklíbla a záblesky červeni blýskaly u uší. Co to Jezebel dělala? Byl to trik? Její mysl znovu a znovu běhala mezi lidmi, které měla přiděleny k trápení, ale nemohla najít žádnou stopu Jezebelina výrazného sírového pachu v tanečním sále. Nebylo tu nic víc než utrpení, které způsobila Sheba a několik malých odolných kapsiček štěstí, které Sheba v krátkosti vyřídí.
"Jsi dnes večer rozhodně nápomocná," řekla Sheba, vědomě obviňovala.
Jezebel si povzdychla a něco tu bylo na způsobu, jak se konečky mlhy vracely na místo a způsobily, že vypadala… rozpačitě. Poprvé Sheba pocítila špetku pochyb svých předpokladů. Ale Jezebeliny motivy musely být záludné. To je jediný druh motivů, který démon má.
Se smutným výrazem na tváři se Jezebel tiše zeptala: "Je to tak nemožné věřit, že bych tě možná chtěla povýšit?"
"Ano."
Jezebel si znovu povzdychla. A znovu se konečky její mlhy kroutily způsobem, kvůli kterému Sheba znejistěla.
"Proč?" dožadovala se Sheba. "Co z toho budeš mít?"
"Vím, že je to celé špatné - nebo spíš správné, abych ti dávala rady, které můžeš využívat. To ode mě není moc zákeřné."
Sheba opatrně přikývla.
"Je to naše přirozenost, podrážet nohy všem, démonům, lidem - dokonce i andělům, když máme tu příležitost. Jsme zlí. Přirozeně jsme zákeřní, i když to uškodí naší straně nebo ne. Nebyli bychom démony, kdybychom nenechali nenávist, chamtivost, chtíč a hněv, aby nás vedly." Jezebel se zachichotala. "Pamatuji si - před kolika lety to bylo? - že tě Lilith málem srazila o několik stupňů níž, není to pravda?"
Rudý oheň doutnal ze Shebiných očí při vzpomínce.
"Málem."
"Zvládla jsi to líp než dobře. Jsi teď jedna z těch nejhorších právě pracujících na utrpení, víš."
Znovu lichocení? Sheba znehybněla.
Jezebel natočila na prst mlhu a potom kroužila prstem tam, že kousky mlhy zanechávaly kouřové stopy při cestě k noční obloze.
"Je tu ale větší obraz, Shebo. Démoni jako Lilith nemůžou vidět minulost zla na ruce. Ale je tu celý svět plný lidí, kteří dělají každou minutu dnů i nocí miliony rozhodnutí. Můžeme vidět jenom úlomky těchto rozhodnutí. A někdy, no, z místa, na kterém stojím, mi připadá, že andělé začínají mít navrch…"
"Ale Jezebel!" vydechla Sheba, šok narušil její nedůvěru. "Vyhráváme. Jenom se podívej na zprávy - je zjevné, že vyhráváme."
"Já vím, já vím. Ale i se všemi těmi válkami a ničením… je to divné, Shebo. Pořád je tu nechutné množství štěstí. Za každého lupiče, ze kterého udělám vraha, na druhém konci města anděl přiměje kolemjdoucího, aby skočil na zloděje a zachránil den. Nebo přesvědčuje zloděje, aby se vzdal svých hříšných úmyslů. Fuj. Ztrácíme půdu."
"Ale andělé jsou slabí, Jezebel. Všichni to vědí. Jsou tak plní lásky, že se nedokážou soustředit. Polovinu času se ti pitomí ptačí mozečkové zamilovávají do člověka a vymění křídla za lidské tělo. Proč by to chtěl i hloupý anděl!" Sheba se zamračila, když říkala lidské tělo. Tak omezené. "Nikdy jsem skutečně nepochopila, proč musíme nosit tyhle polovinu tisíciletí. Řekla bych, že je to jen k mučení nás, ne? Temní lordi si musí užívat pozorování nás, jak se propadáme hanbou."
"Je to víc než to. Je to proto, aby tě to přimělo je nenávidět. Lidi, chci říct."
Sheba na ni zírala. "Proč bych potřebovala důvod? Nenávist je to, co dělám."
"Stává se, víš," pronesla Jezebel pomalu. "Andělé nejsou jediní, kteří všechno vzdávají. Existují démoni, kteří vyměnili rohy za člověka."
"Ne!" Shebiny oči se rozšířily, hned poté se zúžily nedůvěrou. "Přeháníš. Tu a tam se démon zaplete s člověkem, ale to jen, aby ho trápili. Jenom špetka zlomyslné zábavy."
Jezebel sebou trhla, zavlnila svoji mlhou do tvaru osmiček, ale už se nehádala. To přimělo Shebu si uvědomit, že to myslela vážně.
Sheba těžce polkla. "Wow."
Nemohla si to představit. Vzít všechno lahodné zlo a zbavit se ho. Vzdát se páru těžce získaných rohů - rohů, pro které by Sheba zničila cokoli, aby je hned získala - a uváznout ve slabém, zcela smrtelném těle na oplátku.
Sheba pozorovala Jezebeliny blýskavé onyxové rohy a svraštila čelo. "Nedokážu pochopit, jak by to někdo mohl udělat."
"Pamatuješ si, co jsi říkala o andělech? Že jsou rozptylováni láskou?" zeptala se Jezebel. "No, nenávist může být také rozptýlení. Podívej se na Lilith a její škodolibé dobré skutky. Možná jsou k tomu více náchylní menší démoni, ale kdo ví, kam to povede? Ctnost se kazí."
"Nemůžu uvěřit, že kvůli několika trikům vůči jinému démonu bys byla hloupá jako ptačí mozeček," huhlala si Sheba pod vousy.
"Shebo, nepodceňuj anděly," kárala Jezebel. "Nezapleť se s nimi - slyšíš? Dokonce i silný střední démon jako já ví, že je lepší si nezablokovat rohy u andělů. Vyhýbají se nám, my se vyhýbáme jim. Nech Lordy démonů, ať se vypořádají s anděly."
"Já to vím, Jezebel. Tohle desetiletí jsem neplodila."
"Promiň. Jsem zase nápomocná." Pokrčila rameny. "Ale někdy jsem tak frustrovaná! Dobrota a světlo jsou na každé straně!"
Sheba zavrtěla hlavou. "Já to nevidím. Utrpení je všude."
"Štěstí také, sestřičko. Je úplně všude," řekla Jezebel smutně.
Po dlouhou chvíli bylo ticho, jak Jezebelina slova setrvávala ve vzduchu. Vlhký závan pohladil Shebu po kůži. Miami nebylo žádné peklo, ale alespoň tu bylo pohodlně.
"Ne na mém plesu!" odsekla Sheba s náhlou prudkostí.
Jezebel se divoce usmála - její zuby byly černé jako noční obloha. "To je přesně to - proto jsem byla tak neďábelsky nápomocná. Protože my tu potřebujeme démonky, jako jsi ty. Potřebujeme to nejhorší z našich řad. Nech všechny Lilith z podsvětí, ať se zabývají drobnými triky. Přihoď na mou stranu Sheby. Dej mi tisíc Sheb. Vyhrajeme tenhle boj pro jednou a navždy."
Sheba nad tím chvíli uvažovala, zvažovala zuřivé odhodlání Jezebelina hlasu. "To je zlé takovým divným způsobem. Skoro to zní jako dobro."
"Překroucené, já vím."
Poprvé se společně zasmály.
"No, tak se vrať a znič ten ples."
"Jdu na to. Běž k čertu, Jezebel."
"Díky, Sheeb. Ty taky."
Jezebel jednou mrkla a pak se usmívala čím dál víc široce, dokud černota jejích zubů nepohltila celý její obličej. Vypařila se do noci.
Sheba setrvala ve špinavé uličce, dokud se svůdná vůně síry úplně nerozplynula a pak byla přestávka u konce. Povzbuzená představou připojení se k prvním řadám, Sheba spěchala zpět ke svému utrpení.

Ples byl v plném proudu a všechno zapadalo na své místo.
Celeste výborně skórovala ve své zlomyslné hře; přidělila si bod za každou dívku, která brečela v temném zákoutí tanečního sálu. Dva body za každého kluka, který vychrstl punč na svého rivala.
Semínka, která Sheba zasadila, už kvetly po celé místnosti. Nenávist byla v plném rozkvětu vedle chtíče a zlosti a zoufalství. Zahrada přímo z pekla.
Sheba si vše vychutnávala zpoza palmy v květináči.
Ne, nemohla přimět lidi, aby cokoli udělali. Měli svou přirozenou vlastní vůli a ona tak mohla jenom vábit, mohla jenom navrhovat. S drobnostmi - vysokými podpatky a švy a malými skupinami svalů - mohla fyzicky manipulovat, ale nikdy nemohla nutit jejich mysli. Rozhodli se poslouchat. A dnes večer poslouchali.
Sheba byla nastražená, nechtěla ztratit nejasné konce, takže než se vrátila ke svému nejambicióznějšímu plánu - Cooper byl teď povolný díky intoxikaci, připravený na její pokyn - poslala myšlenky prohledávající dav kvůli těm otravným bublinám štěstí.
Nikdo neodejde z tohoto plesu bez šrámu. Ne, dokud má Sheba jiskry v těle.
Tamhle - co to je? Bryan Walker a Clara Hurst si zasněně dívali do očí, absolutně nedbali, že je obklopuje zlost a zoufalství a špatná hudba, jen si užívali společnost toho druhého.
Sheba zvážila své možnosti a rozhodla se, že nechá zasáhnout Celeste. Celeste by se to mělo líbit - nic nebylo víc ďábelsky zábavné než využívat svou sílu přímo tváří tvář čisté lásce. Krom toho Celeste vyslyšela každý návrh, který jí Sheba podstrčila, naprosto svolná k jakémukoli ďábelskému plánu.
Sheba pokračovala se svým vyhodnocováním před zásahem.
Ne příliš daleko Sheba našla, že upustila bombu naprosto neomluvitelným způsobem. Nebyl to její vlastní kluk, Logan, který si ve skutečnosti užívá? Nemožné. Takže si nakonec našel svou Libby a oba byli nepřijatelně šťastní. No, to bude jednoduché napravit. Půjde znovu získat svého partnera a pošle Libby, aby se někde vybrečela. Amatérské a primitivní zasahovat fyzicky… Ale stejně lepší než nechat štěstí, aby vyhrálo byť jen tuhle malou bitvu.
Shebino hodnocení bylo skoro u konce. Byla tu jen jedna malá kapsa klidu - tentokrát ne pár; byl to opuštěný kluk potulující se na vzdáleném konci místnosti. Ten otravný Gabe Christensen.
Sheba se zamračila jeho směrem. Kvůli čemu by on měl být šťastný? Byl odmítnutý a sám. Jeho dívka byla pohromou plesu. Normální kluk by byl právě v ráži nebo plný bolesti. Ale on trval na tom, že pro ni ještě něco udělá!
Sheba zkoumala Gabeovu mysl podrobněji. Hmm. Gabe nebyl ve skutečnosti šťastný. Vlastně se intenzivně strachoval, hledal někoho. Celeste byla přímo v jeho výhledu, kroužila do rytmu pomalé skladby s Robem Carltonem (Pamela Green to sledovala vyděšenýma očima, zoufalství se úžasně rozplývalo ve vzduchu kolem ní), ale ona nebyla zdrojem Gabeových obav. Byl tu někdo jiný, koho chtěl najít.
Takže nebyl šťastný - to nebyl ten pocit, který narušoval Shebinu atmosféru utrpení. Byla to dobrota, která vyzařovala z tohoto kluka. Ještě horší.
Sheba se skrčila za palmu a vyrazila se svými myšlenkami. Kouř stoupal z jejího nosu.

Gabe nepřítomně potřásl hlavou a pokračoval se svým průzkumem.
Čekal půl hodiny, jak návaly děvčat opouštěly toalety, jedna za druhou. Tu a tam Gabe ucítil slabá táhnutí, ale vůbec se nepodobala bouřlivé, dusivé potřebě té jedné dívky.
Když oddělené skupinky přicházely a odcházely, Gabe zastavil Jill Stein, aby se poptal po té dívce.
"Černé vlasy a červené šaty? Ne, nikoho takového jsem tam neviděla. Myslím, že záchody jsou prázdné."
Ta dívka mu musela nějak proklouznout.
Gabe se vrátil k tanečnímu parketu, hloubal nad záhadnou dívkou. Alespoň Bryan a Clara a Logan a Libby se bavili. To bylo dobře. Zbytek třídy vypadal, že má výjimečně špatný večer.
A pak to tu bylo znovu. Gabeova hlava se vztyčila, cítil zoufalství, po kterém pátral. Kde byla?

Sheba frustrovaně zasyčela. Chlapcova mysl byla naprosto jasná a přibližovala se k jejímu zákeřnému volání. No, to ji nezastaví. Měla jiné nástroje.
"Celeste."
Bylo na čase, aby zlá dívka šla trápit svého vlastního kluka.
Sheba se naklonila k Celeste, navrhovala ten postup. Nakonec Gabe byl přitažlivý podle lidských měřítek. Určitě dost dobrý pro Celeste, jejíž standarty byly sotva přísné. Gabe byl vysoký a hezky svalnatý, měl tmavé vlasy a symetrické rysy. Měl bledě modré oči, které Sheba osobně považovala za mírně odpudivé - byly tak rozhodně nezpropadené, skoro nebeské, fuj! - ale to přitahovalo smrtelné dívky. Byl to pohled to těchto jasných očí, který přiměl Celeste přikývnout na pozvání tohoto lidumila čistého jako sníh.
Lidumil, vskutku. Shebiny oči se zúžily. Gabe už byl na jejím seznamu dřív, než ji tady na plese ignoroval. Toto byl ten kluk, který zkazil její plány pro chlípného matikáře - jenom trochu před-plesové legrace, kterou Sheba nastrojila v mezičase, jinak zařizovala, aby každý pozval přesně nesprávnou osobu na velký ples. Kdyby se Gabe nepostavil panu Reeseovi v kritickém momentu pokušení… Sheba skřípala zuby a rudé jiskry vylétávaly z jejích uší. Mohla zničit toho chlapa a taky nemožně nevinnou dívku. Ne že by měl pan Reese daleko k výpovědi, ale tohle mohl být fantastický skandál. A nyní byl matikář výjimečně opatrný, byl obezřetný kvůli těm samým nebesky modrým očím. Dokonce cítil vinu. Uvažoval o konzultacích kvůli svému problému. Fuj!
Gabe Christensen dlužil Shebě nějaké utrpení. Dostane svoji odměnu.

Sheba zírala na Celeste, přemýšlela, proč dívka neudělala ani krok ke svému klukovi. Celeste pořád visela na Robovi, vychutnávala si Pamelinu bolest. Dost zábavy! Byl tu nepořádek, který musel být napraven. Sheba šeptala návrhy v Celestině mysli, postrkovala ji směrem k Gabeovi.
Celeste se odtrhla od Roba a pohlédla na Gabea, který pořád pročesával dav upřeným pohledem. Její hnědé oči na vteřinu spočinuly na jeho modrých a pak se posunula, vlastně připlazila, zpátky do Robova náručí.
Divné. Gabeovy světlé oči se zdály být skoro stejně odpudivé zkažené blondýnce, jako byly Shebě.
Sheba znovu naléhala, ale Celeste - pro jednou - zavrtěla hlavou, snažila se osvobodit od myšlenek na Gabea pomocí Robových horlivých rtů.
Vyvedená z míry, Sheba přemýšlela o jiném způsobu, jak zničit toho otravného kluka, ale byla vyrušena něčím důležitějším, než byl jeden dobrý člověk.
Cooper Silverdale se jednoduše třásl vztekem na jedné straně parketu, mračil se na Melissu a Tysona. Melissa měla položenou hlavu na Tysonově rameni a nevnímala samolibý úsměv, který Tyson mířil směrem na Coopera.
Byl čas jednat. Cooper zvažoval další sklenici punče, aby uhasil svou bolest, ale byl příliš na omdlení, než aby to Sheba dovolila. Zaměřila se na něj, kouř v uších a Cooper si tupě uvědomil, že zelený punč byl odporný. Už to nemohl vydržet. Hodil svůj poloprázdný kelímek na zem, otočil se a propichoval Tysona pohledem.
Myslí si, že jsem patetický, řekl hlas v Cooperově hlavě. Ne, vůbec na mě nemyslí. Ale můžu zařídit, že nikdy nebude schopna na mě zapomenout…
S hlavou zamlženou alkoholem si Cooper sáhl za záda a jeho ruka dopadla na pouzdro s pistolí pod sakem.
Sheba zadržela dech. Jiskry létaly z jejích uší.
A potom v té zásadní chvíli byla Sheba vyrušena vědomím, že někdo intenzivně zírá na její obličej.

Tady v tanečním sále ta stejná táhnoucí potřeba, vlekoucí ho - někdo topící se, křičící o pomoc. Musela to být ta stejná dívka. Gabe nikdy necítil nic tak naléhavého za celý svůj život.
Jeho oči se zoufale probíraly páry na parketu, ale neviděl ji. Rychle procházel po hranách parketu, prohlížel si tváře lidí na stranách. Také tu nebyla.
Zahlédl Celeste zas s jiným klukem, ale jeho oči se nezastavily. Jestli Celeste nebude brzy požadovat odvezení domů, nebylo moc věcí, co by mohl udělat. Někdo jiný potřeboval Gabea víc.
Ta potřeba jím zas trhla, tvrdě škubla a na chvíli Gabe přemýšlel, jestli neblázní. Možná si jen představoval tu dívku v ohnivých šatech. Možná tenhle pocit horečné potřeby byl jenom důsledek nějaké halucinace.
V tu chvíli Gabeovy hledající oči našly to, po čem pátraly.
Obešel naštvaného Heatha McKenzieho, jeho oči byly přilepené k drobné, ale zářivé rudé jiskře. Tady byla - napůl skrytá za umělým stromem, její náušnice znovu blýskaly jako plamínky - dívka v červených šatech. Její tmavé oči, hluboké jako bazén, ve kterém si představoval ji, jak se topí, potkaly ty jeho. Nepřemýšlel nad pohybem směrem k ní. Pravděpodobně neexistoval důvod, díky kterému by se zastavil, ani kdyby chtěl.
Byl si jistý, že před dnešním večerem tuhle dívku ještě neviděl; byla naprosto nepovědomá.
Její tmavé mandlové oči byly klidné a opatrné, ale v tu samou chvíli po něm křičely. Byly zdrojem potřeby, kterou cítil. Už nemohl dál odporovat jejich prosbě, jako nemohl říct svému srdci, aby přestalo tlouct.
Potřebovala ho.

Sheba s nedůvěrou sledovala, jak Gabe Christensen kráčí přímo k ní. Viděla svou vlastní tvář v jeho myšlenkách a uvědomila si, že osoba, kterou Gabe hleda, byla… Sheba.
Dovolila si krátké rozptýlení - věděla, že Coopera má na povel a několik minut ho teď nezachrání - a radovala se z výborné ironie. Takže Gabe chtěl být zničen Shebou osobně? No, mohla by mu vyhovět. To by udělalo jeho utrpení ještě sladším, kdyby věděla, že si to zvolil sám. Narovnala se ve svých šatech z nádherné kůže, nechala, aby jí podnětně objímaly postavu. Věděla, co jakýkoli mužský smrtelník cítil, když zkoumal tyto šaty.
Ale dráždící kluk byl zaměřen na její oči.
Bylo nebezpečné přímo se dívat do očí démonky. Lidé, kteří dostatečně rychle neuhnuli pohledem, by v nich mohli uvíznout. A pak by byli uvěznění, hynuli by žalem po démonce navždy, hořící pro ni…
Potlačujíc usměv Sheba se setkala s jeho pohledem, zírala hluboko do jeho očí barvy oblohy. Hloupý člověk.

Gabe se zastavil několik stop před dívkou, dost blízko, aby nemusel přeřvávat hlasitou hudbu. Věděl, že se dívá příliš upřeně - mohla by si myslet, že je nezdvořilý nebo že je cvok. Ale ona zírala na něj stejně upřeně, její hluboké oči probodávaly ty jeho.
Otevřel ústa, aby se představil, když náhle dívčin opatrný výraz přešel do šoku. Šoku? Nebo zděšení? Její bledé rty se otevřely a uslyšel nepatrné vydechnutí, které jimi uniklo. Její strnulé držení těla se zhroutilo a začala kolabovat.
Gabe skočil k ní a chytil ji do náruče, než mohla spadnout.

Shebina kolena se podlomila, když její ohně zmizely. Její vnitřní plamen zemřel, byl vysušen, sfouknut jako svíčka ve vakuu.
Místnost už nebyla tak chladná a necítila nic víc než pot, kolínskou a starý vzduch z klimatizace. Už nemohla ochutnat delikátní utrpení, které vytvořila. Už nemohla ucítit nic kromě svých vlastních vyschlých úst.

Dívčiny šaty byly měkké a horké. Možná to byl problém, myslel si Gabe, když si ji k sobě přitáhl. Možná horko přelidněné místnosti bylo až moc velké v kombinaci s jejími těžkými šaty. Gabe úzkostlivě jí odhrnul sametové vlasy z obličeje. Její čelo se zdálo dost chladné a její hebká kůže nebyla lepkavá potem. Během té chvíle se její překvapené oči ani na okamžik neodlepily od jeho.
"Jsi v pohodě? Můžeš se postavit? Omlouvám se, ale nevím, jak se jmenuješ."
"Je mi fajn," řekla dívka tichým, vrnícím hlasem. Kromě vrnění, její hlas byl stejně překvapený jako oči. "Můžu… můžu se postavit."
Narovnala se, ale Gabe ji nepustil. Nechtěl. A ona se neodtahovala. Její drobné ruce odpočívaly na jeho ramenou, jako by byli taneční partneři.
"Kdo jsi?" zeptala se tím stejným hrdelním hlasem.
"Gabe - Gabriel Michael Christensen," upřesnil s úsměvem. "A ty jsi?"
"Sheba," řekla, její tmavé oči rozšířené. "Sheba… Smith."
"No, zatančila by sis, tedy, Shebo Smith? Jestli se na to cítíš dost dobře."
"Ano," vydechla, napůl pro sebe. "Ano, proč ne?"
Její oči nikdy neopustily jeho.
Gabe a Sheba se nehýbali z místa, kde stáli, začali se pohupovat do rytmu další mizerné písničky. Tentokrát příšerná hudba neurážela Gabea tak moc.
Gabe si dal dvě a dvě dohromady. Nová dívka. Úžasné šaty. Sheba. To byla Loganova holka, ta, co ho pozvala na ples a pak s ním nechtěla nic dělat. Na půl sekundy se Gabe obával, jestli nebyla chyba, že je s holkou svého kamaráda. Ale obava ho rychle opustila.
Zaprvé Logan byl šťastný s Libby. Nemělo žádný smysl narušovat něco, co pro sebe bylo jasně jako stvořené.