na Blog.cz

Gabe měl pro to vždy dobrý instinkt - pro osobnosti, které k sobě patřily, pro slučitelné nátury, které by spolu vycházely harmonicky. Byl terčem mnoha vtipů o dohazování, ale nevadilo mu to. Gabe měl rád, když lidé byli šťastní.
A tato napjatá dívka s hlubokými bazény v očích - Sheba - nepatřila k Loganovi.
Zoufalý smysl potřeby se uklidnil, když se jí dotkl. Gabe se cítil mnohem líp s ní v náruči - držet ji znamenalo utišit to divné volání. Byla tu v bezpečí, už se netopila, už nebyla ztracená. Gabe se obával ji pustit, bál se, že hořící potřeba se vrátí.
Poprvé to bylo pro Gabea zvláštní, ten pocit být na úplně správném místě, pocit, že je jediný, který sem patří. Ne že by nikdy neměl přítelkyni - holky měly Gabea rády a on měl spoustu příležitostných vztahů. Ale nikdy nevytrvaly. Vždycky tu byl někdo jiný, ke kterému patřily. Žádná z nich Gabea skutečně nepotřebovala, jen jako kamaráda. A vždy zůstali dobrými přáteli.
Nikdy to nebylo takové. To sem patřil Gabe? Měl chránit tuhle útlou dívku, držet ji v bezpečí v náruči?
Bylo hloupé myslet takhle fatalisticky. Gabe se velmi snažil chovat se normálně.
"Ty jsi nová v Reed River, že?" zeptal se jí.
"Jsem tu jen pár týdnů," potvrdila.
"Nemyslím, že máme nějaké společné hodiny."
"Ne, pamatovala bych si, kdybych někdy byla k tobě blízko."
Bylo divné to vyslovovat. Dívala se mu do očí, její ruce se něžně držely jeho ramen. Instinktivně si ji přitáhl o kousek blíž.
"Užíváš si dnešní večer?" zeptal se.
Povzdechla si, vydala hluboký vzdech z nitra svého bytí.
"Teď ano," řekla podivně smutně. "Moc si užívám."

Dopadena! Jako blbec, jako mládě, jako nováček, jako začátečnice!
Sheba se opírala o Gabea, neschopna odporovat. Neschopna chtít odporovat. Dívala se do jeho nebeských očí a měla směšnou potřebu si povzdychnout.
Jak to, že neviděla příznaky?
Ten způsob, jak ho dobrota sama obklopovala jako štít. Způsob, jak se od něj její návrhy neškodně odrazily. Způsob, jakým byli ti jediní v bezpečí před jejím zlem - ty malé bubliny štěstí nepoznamenané její mocí - byli to lidi, kterých se dotkl a mluvil, jeho kamarádi.
Ty oči samotné měly být dostatečným varováním!
Celeste byla chytřejší než Sheba. Aspoň její instinkty ji držely od tohoto nebezpečného kluka. Jak byla osvobozena od jeho pronikavého pohledu, držela mezi nimi bezpečnou vzdálenost. Proč Sheba nepochopila ten důvod za tímhle? A důvod, proč si Gabe vůbec vybral Celeste. Jistěže ho to táhlo k Celeste! Všechno teď dávalo smysl.
Sheba se pohupovala do rytmu dunění, které se všude rozléhalo, cítila ochranu tohoto těla kolem sebe, jak ji chrání. Drobné, nepovědomé úponky štěstí se kroutily v jejím prázdném nitru.
Ne - to ne! Ne štěstí!
Jestliže se už cítila šťastná, potom lepší věci nemohly být tak daleko. Nebyl tu nějaký způsob, jak se vyhnout děsivé myšlence lásky?
To nebylo moc pravděpodobné, když jste byli v náruči anděla.
Ne pravého anděla. Gabe neměl křídla, nikdy je neměl - nebyl to jeden z těch pitomých ptačích mozečků, kteří vyměnili peří a věčnost za lidskou lásku. Ale jeden z jeho rodičů právě to udělal.
Gabe byl určitě poloviční anděl - ačkoli neměl ani tušení o své nátuře. Kdyby měl, Sheba by to uslyšela v jeho mysli a utekla tomuto božskému hororu.
Teď to bylo Shebě dokonale jasné - takhle blízko mohla cítit vůni asfodelu unikající z jeho kůže. A jistě, zdědil oči svého andělského rodiče. Ty nebesky modré oči by ho totálně prozradily, kdyby se Sheba tolik nezaobírala svým ďábelským plánováním.
Byl tu důvod, proč i zkušení démoni jako Jezebel byli kvůli andělům ostražití. Jestliže bylo pro člověka riskantní dívat se do démonových očí, to platilo dvojnásob pro démony, kteří by se mohli chytit v andělových očích. Jestliže se nějaký démon shledával s andělovým pohledem moc dlouho, pufffffffff! - odešly pekelné ohně a démon byl uvězněný, dokud anděl nevzdal jeho zachraňování.
Protože to andělé dělali. Zachraňovali.
Sheba byla nesmrtelné stvoření a byla chycená po tak dlouhou dobu, co se Gabe rozhodl si ji nechat.
Čistokrevný anděl by hned věděl, co je Sheba zač a vyhnal by ji, pokud by byl dostatečně silný, nebo by jí dal široké lůžko, kdyby nebyl. Ale Sheba si dokázala představit, co její přítomnost dokázala vyvolat u někoho s Gabeovým instinktem zachraňovat. Nevědomý znalosti, které potřeboval pochopit, Shebin zatracený stav musel být jako volání sirény.
Dívala se bezmocně do Gabeovy nádherné tváře, její tělo se zaplňovalo štěstím a uvažovala, jak dlouho bude mučení trvat.
Už moc dlouho, aby se dal zachránit její dokonalý ples.
Bez svého pekelného ohně neměla Sheba žádný vliv na přítomné smrtelníky. Ale pořád si byla zcela vědomá, sledujíc bezmocně a hnusně blaženě, jak se všechno rozpadá.
Cooper Silverdale ve zděšení zalapal po dechu, když se podíval na lesklou pistoli v třesoucí ruce. Co si to myslel? Zasunul zbraň zpátky do úkrytu a napůl běžel na záchody, kde vydávil punč do umyvadla.
Cooperovy problémy s žaludkem vyrušily Mattovu a Derekovu rvačku, s kterou právě začínali na pánských záchodech. Dva kamarádi na sebe zamrkali přes nateklá oční víčka. Proč se prali? O holku, kterou ani jeden neměl rád? Jak pitomé! Náhle se navzájem přerušovali ve své touze se omluvit. S úsměvem na rozbitých rtech a pažemi kolem ramen se vrátili do tanečního sálu.
David Alvarado vzdal své plány skočit na Heatha po plesu, protože mu Evie odpustila, že zmizel s Celeste. Její tvář byla hebká a teplá na té jeho, jak tančili na pomalou hudbu a v žádném případě ji nechtěl zranit, že by se vypařil znovu bez pádného důvodu.
David nebyl jediný, který to tak cítil. Jakoby nová píseň byla spíš kouzelná než fádní, tanečníci ve velkém tanečním sálu se instinktivně posunuli k člověku, se kterým měli správně přijít, tomu, který změní večerní utrpení na štěstí.
Trenér Lauder, opuštěný a deprimovaný, vzhlédl od nechutných sušenek přímo do smutných očí paní Finkle, zástupkyně ředitele. Vypadala taky opuštěně. Trenér se k ní přiblížil a váhavě se usmíval.
Zatřásla hlavou a mrkala očima jako někdo, kdo chtěl utéct noční můře, pak Melissa Harris odstrčila Tysona a rozběhla se k východu. Měla by najít vrátného a sehnat taxík…
Jako elastický pás, který se moc natahoval, atmosféra na plese Reed Riveru se nyní s odplatou smrskla. Kdyby byla Sheba sama sebou, táhla by ten elastický pás, dokud by se nerozletěl na kousky. Ale teď se všechno utrpení a zlost a nenávist vypařily. Lidské mysli byly napjaté až moc dlouho. S ulehčením se všichni na plesu uvolnili do štěstí, pevně oběma rukama sevřeli svou lásku.
Dokonce i Celeste byla unavená z ubližování. Zůstala v Robově náruči, lehce se otřásla při vzpomínce na ty dokonalé modré oči, jak se pomalá píseň přeměnila na další.
Ani Sheba, ani Gabe si nevšimli, že se skladba změnila.
Všechna její výtečná bolest a utrpení zničeny! I kdyby se osvobodila, Sheba byla nyní určena na druhý stupeň základních škol. Kde byla nespravedlnost?!
A Jezebel! Naplánovala to? Snažila se rozptýlit Shebu od faktu, že je tu dnes večer nebezpečný poloviční anděl? Nebo by byla zklamaná? Vážně tu byla, aby ji povzbudila? Sheba neměla žádnou možnost, jak to zjistit. Nebyla teď schopna Jezebel vidět - jestli se démonka s rohy smála nebo byla mrzutá - se svými vyhaslými ohni.
Znechucená sama se sebou, Sheba si šťastně povzdychla. Gabe byl prostě příliš dobrý. A také v jeho náruči se cítila dobře. Cítila se báječně.
Sheba se prostě musí osvobodit, dokud ji štěstí a láska nezničí! Copak bude uvězněna s andělovým nebeským potomkem navždy?
Gabe se na ni usmál a ona si znovu povzdychla.
Sheba věděla, co teď Gabe nejspíš cítí. Andělé nebyli nikdy šťastnější, než když dělali někoho jiného šťastným, a čím větší zdvih byl v duchu toho člověka, tím víc byl anděl v extázi. Jak dokonale bídná a zatracená Sheba byla, Gabe se teď musel vznášet - bylo by to stejně dobré jako mít křídla. Nikdy by ji nenechal jít.
Pro Shebu byla jen jedna možnost, jen jedna cesta do jejího zatraceného, bídného, hořícího a páchnoucího domova.
Gabe by ji tam musel poslat.
Myslíc na tuhle možnost, Sheba se cítila o moc hůř, cítila vítající vlnu jejího bývalého utrpení. Gabe víc sevřel svoje objetí, když cítil, jak podklouzává a utrpení bylo utopeno ve spokojenosti, ale Sheba stále doufala.
Vzhlížela do jeho andělských očí naplněných láskou a zasněně se usmála.
Jsi vtělení zla, řekla Sheba sama sobě. Máš skutečný talent pro trápení. Znáš utrpení vnitřní i vnější. Dostaneš se z téhle pasti a všechno bude jako dřív.
Nakonec i s tolika bolestmi a pohromami, které byla Sheba schopna působit, jak těžké asi může být přimět tohoto andělského kluka jí říct, aby šla k čertu?