Úryvek z knihy "The Bride Wore Size 12"

13. května 2014 v 23:04 | Elaine |  Velikost L: Šaty pro nevěstu
Přeložila jsem takovou malou ochutnávku z knihy The Bride Wore Size 12, pátého dílu série s Heather Wells, která u nás vyjde v srpnu jako Velikost L: Šaty pro nevěstu. :) Je to první kapitola. Takže ochutnávejte a třeba vás to navnadí na přečtení celé knížky. :)


oOo
"Všechno se podaří." To už celý měsíc povídám svému snoubenci Cooperovi. "Všechno bude skvělý. Uvidíš."
Pokaždé, když to řeknu, se na mě Cooper zadívá a rozkošně pozvedne jedno obočí. Přesně ví, o čem mluvím, a nemá to nic společného s naší plánovanou svatbou v hotelu Plaza v New Yorku.
"Víš, že statistiky uvádí, že na pohotovosti skončí ze všech věkovejch skupin nejvíc náctiletejch?" poučí mě. "Aspoň kvůli zraněním, který způsobí nehoda. A taky jim podlehne větší procento než v jinejch věkovejch skupinách."
Když žijete se soukromým detektivem, můžete se na dost věcí spolehnout. Třeba že bude mít podivnou pracovní dobu. A taky že budete mít doma pistole. A zatřetí bude trousit nahodilá fakta, která jste nejspíš nikdy nechtěli vědět, jako o kolika sexuálních delikventech existuje záznam do pěti mil od vašeho domu, nebo že na pohotovosti skončí z věkových skupin nejvíc mladých lidí.
Věnuju mu pronikavý pohled. "Takže?"
"Takže dává smysl, že při počtu studentů na New York College budeš mít aspoň jedno nebo dvě úmrtí ročně," řekne Cooper.
"Letos ne," zavrtím důrazně hlavou nad jídlem z čínské restaurace. Poslední dobou si necháváme všechno jídlo dovážet, protože zápis prváků je v plném proudu, a tak pracuju dlouho. Každý večer se domů vracím čím dál víc pozdě, utahaná do morku kostí od rozdělování klíčů a šéfování úklidu pokojů. Cooper má taky případ, takže jeho pracovní doba taky není pravidelná, ačkoli mi z důvodu soukromí klienta přesně neřekne, co jeho povinnosti obnáší. "Tenhle rok bude všechno jiný. Nikdo na Fischer Hall letos neumře. Ani po nehodě ne."
"Jak toho chceš dosáhnout?" zajímá Coopera, zatímco ukusuje maso z žebírka. "Zabalíš všechny svý studenty do bublinkový folie?"
Představím si studenty nižších ročníků, kteří bydlí na koleji, kde pracuju, jak se snaží navigovat New Yorkem, zatímco jsou zabalení do plastového ochranného materiálu. "To asi nebude proveditelný. Myslím, že by si stěžovali na porušování lidskejch práv. Ale dobrej nápad."
Teď Cooper zvedl obě obočí a tváří se mírně pobaveně. "Možná je lepší, že nemůžeme mít děti, když si myslíš, že balit je do bublinkový folie je dobrej nápad."
Jeho sarkasmus ignoruju. "Tak fajn, a co ty na tohle?" navrhnu. "Pokud nikdo z nich nebude zavražděnej, budu spokojená."
Cooper se natáhne přes vepřové moo shu a stiskne mi ruku. "Tohle je jeden z důvodů, proč jsem se do tebe zamiloval, Heather. Nikdy se nebojíš mít velký sny."
Ano, tenhle rok bude jiný. Naprosto jiný od předchozího roku, kdy jsem začala pracovat jako zástupkyně vedoucího Fischer Hall, kdy sem si myslela, že Coopera nepřitahuju, a kdy jsme přišli o první studentku několik týdnů od začátku semestru.
Tenhle rok jsme se s Cooperem brali a přišli jsme o naši první studentku ještě dřív, než se začalo učit.
Přece jen jsem je měla zabalit do bublinkové folie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marthas | 15. května 2014 v 22:10 | Reagovat

Ano ochutnávka kratšího rázu, ale navnadit mě ještě víc než jsem, je skoro nemožné, to jsem si asi ale jenom myslela, teď už mám jiný názor!!:))

2 Elaine | Web | 12. června 2014 v 19:38 | Reagovat

Marthas: Jsem moc ráda, že jsem ti úryvkem udělala radost. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.